Holešovická tržnice

jak dál ?

V současnosti se v areálu nachází cca 30 zděných nebo částečně zděných budov a desítky pevných stánků, jejichž technický stav je převážně havarijní. Objekty jsou využívány různě, část bohužel vůbec. V tržnici působí několik poboček obchodních řetězců, jako je například Penny Market, drogerie Teta, Mountfield nebo Alza.cz. Důležitou součástí Pražské tržnice jsou tradiční trhy. Každý den (mimo neděle) se konají například zeleninové trhy, které jsou největší v Praze. Konají se zde též sezonní akce s různým lokálním občerstvením, delikatesami, nezávislou módou a doplňky. Neodmyslitelnou součástí areálu je pochopitelně vietnamská tržnice, kde jsou v nabídce především oděvy, najdeme zde však i vietnamskou restauraci. Velkou návštěvnost přináší Pražské tržnici především hudební klub a restaurace SaSaZu. Jedná se o jeden z nejpopulárnějších hudebních klubů v Praze a je často volen jako místo konání různých koncertů. Významným kulturním
projektem poslední doby, který sídlí v areálu Pražské tržnice, je divadelní spolek Jatka78. Tento spolek přetvořil bývalá jatka na divadelní sál, kde se pravidelně odehrávají multižánrová představení. Dále Jatka78 nabízejí tréninkovou halu, galerii a zkušebnu. Prostor se stal domovskou scénou proslulého Cirku La Putyka (akrobaticko-divadelní soubor), který ve spolupráci se spolkem Jatka78 pořádá úspěšná kulturní představení. A co tedy dál s tržnicí? Přestože na magistrátu existuje několik studií na využití celého areálu – některé jsou samozřejmě poplatné době svého vzniku, je nutno najít to nepřijatelnější řešení z hlediska celého města i naší městské části. Náš návrh vychází z diskuzí,
které na toto téma vedlo hnutí ANO v minulém volebním období na Magistrátu hlavního města Prahy. Pražská tržnice by měla oslovit
co nejširší spektrum návštěvníků, sloužit obyvatelům celé Prahy a být snadno dostupná i mimopražským návštěvníkům. Měla by
primárně splňovat svou tržní funkci, ale bylo by vhodné ji doplnit o další funkce, které by zajistily živost a udržitelnost celého areálu.
Areál by bylo vhodné rozdělit na 4 části, kdy by severozápadní část areálu byla věnovaná farmářským a rukodělným trhům, jihozápadní
gastronomii, severovýchodní velkoobchodu a jihovýchodní sportovnímu a kulturnímu vyžití. Cílem je zkrátka vytvořit kultivované
a živé „město ve městě“, které nabízí návštěvníkovi velkou rozmanitost na relativně malé ploše. Je nutno počítat s celkovou revitalizací
areálu, včetně nového povrchu či zeleně (vysoká zeleň kolem areálu nebo jako liniový prvek, nízká zeleň na parkovištích a mobilní zeleň, která se v případě větších akcí může přemístit). Rekonstrukce se bude týkat i sítí, vlastních objektů a parteru, neboť parter je místo, které vnímá návštěvník v přímém a prvním kontaktu. Rekonstrukce by měla být rozdělená do etap. Nejdříve se určí prioritní body rekonstrukčního plánu a poté se budou postupně rekonstruovat jednotlivé části areálu. Zároveň je možné určit etapy na základě ekonomické rozvahy, v tom případě by byla rekonstrukce zahájena centrálním korzem a budovou Burzy. Areál má výbornou dopravní dostupnost, v blízkosti je stanice
metra C Vltavská a kolem areálu síť tramvajové dopravy. Minulé vedení města v čele s hnutím ANO schválilo výstavbu lávky, která propojí holešovický břeh druhým břehem Vltavy (Karlín) a zároveň povede přes ostrov Štvanice. Toto řešení ještě více zatraktivní celou oblast nejen pro Pražany, ale i návštěvníky Prahy.
Ing. Michal Hašek, zastupitel Prahy 7 za ANO 2011

 

9. 5. 2019